Odklad daňového přiznání
Otázka:
Co znamená odklad daňového přiznání a jaké jsou jeho výhody?
Odpověď
Termín "odklad daňového přiznání" se používá pro označení situace, kdy ze zákona dochází k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, které zpracovává a podává daňový poradce, a to ze tří měsíců na šest měsíců po uplynutí zdaňovacího období (typicky tedy odklad termínu z 1. dubna na 1. července následujícího kalendářního roku). Podle § 136 odst. 2 daňového řádu je přitom podmínkou, aby příslušná plná moc udělená daňovému poradci byla uplatněna u příslušného správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty.
Odklad daňového přiznání se obecně týká přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přiznání k dani z příjmů právnických osob, nevztahuje se však na situace, kdy zákon stanoví zvláštní lhůtu pro podání těchto daňových přiznání (viz zejm. případy upravené v § 245 daňového řádu nebo § 38ma zákona o daních z příjmů).
Výhody prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, které na základě plné moci zpracovává a podává daňový poradce, jsou v zásadě dvojího druhu:
- odklad daňového přiznání poskytuje větší časový prostor pro zpracování daňového přiznání, např. pro získání všech potřebných podkladů, pro důkladné posouzení všech relevantních skutečností atd.;
- odklad daňového přiznání znamená zároveň posunutí termínu pro zaplacení daně (podle § 135 odst. 3 daňového řádu totiž daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení) a odkládá se tak i datum, od kterého hrozí sankce ve formě úroku z prodlení (§ 252 daňového řádu) při pozdním zaplacení daně (a to i případně dodatečně stanovené daně).
Ing. Pavel Zahradník, 2. 3. 2014