Příjmy manželky z prodeje zděděné nemovitosti
Otázka:
Manželka v roce 2008 získala v dědickém řízení nemovitost, kterou tentýž rok prodala. Zůstavitel byl přímý příbuzný (babička), který vlastnil nemovitost cca 20 až 25 let. Z odpovědi publikované na tomto serveru jsme zjistili, že je možné dobu 5-ti let mezi nabytím a prodejem zkrátit o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele a tím dosáhnout osvobození od daně.
Je nutné v případě, že poplatník má pouze příjmy osvobozené od daně (nebo si to alespoň myslí) podat daňové přiznání a nárok na osvobození od daně nějakým způsobem doložit?
V § 38g zákona o daních z příjmů je uvedeno, že "Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené...".
Lze to tedy chápat tak, že příjmy osvobozené od daně (v našem případě příjem z prodeje nemovitosti) nejsou předmětem daně a tudíž se nezapočítávají do limitu 15 000 Kč a do celkového ročního příjmu manželky? Jde mi zejména o to, zda je možné si na manželku započítat daňovou slevu na poplatníka (manželka po celý rok 2008 pobírala rodičovský příspěvek).
Odpověď
Podle § 38g odst. 3 zákona o daních z příjmů poplatník v daňovém přiznání uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.
Příjmy osvobozené od daně se v přiznání k dani z příjmů fyzických osob neuvádí. Pokud má poplatník pochybnosti, zda je nějaký jeho konkrétní příjem od daně osvobozen, nemá v zásadě přímou možnost, jak od správce daně získat závazné vyjádření. Určitou možností tak je uvést v daňovém přiznání příjem jako zdanitelný a po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání se do 30 dnů odvolat proti vyměření daně a doložit osvobození daného konkrétního příjmu. Správce daně je povinen o odvolání, pokud bylo podáno včas, rozhodnout (a takové rozhodnutí již pro poplatníka představuje individuální právní akt). Zřejmá nevýhoda naznačeného postupu vyplývá z toho, že ve lhůtě pro podání daňového přiznání je poplatník obecně povinen zaplatit přiznanou daň a teprve v případě, že by odvolání bylo vyhověno, mohl by žádat o vrácení vzniklého přeplatku na dani.
Předmět daně z příjmů fyzických osob je definován v § 3 zákona o daních z příjmů, zatímco příjmy osvobozené od daně jsou vymezeny např. v § 4, § 6 odst. 9 nebo § 10 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Příjem manželky z prodeje nemovitosti obecně tedy je předmětem daně z příjmů fyzických osob. Při splnění stanovených podmínek je však tento příjem osvobozen od daně.
Lze tedy souhlasit, že příjem z prodeje nemovitosti, pokud je osvobozen od daně, nevstupuje do limitu upraveného v § 38g zákona o daních z příjmů pro účely stanovení povinnosti podat daňové přiznání.
Pro účely uplatnění slevy na dani na vyživovanou manželku je však nutné vycházet z ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, tj. zohlednit obecně všechny (tedy i osvobozené) příjmy, kromě výslovně uvedených výjimek - viz podrobněji jedna z našich odpovědí.
Ing. Pavel Zahradník, 23. 2. 2009