Solidární zvýšení daně u poplatníka s příjmy ze zaměstnání
Otázka:
Uplatňují se pro účely stanovení základu pro solidární zvýšení daně nezdanitelné části základu daně dle § 15 zákona o daních z příjmů (např. úroky z hypotéky, zaplacené příspěvky na penzijní připojištění, ...)? Např. pokud mám roční hrubý příjem ze zaměstnání ve výši 1 300 000 Kč a na úrocích z úvěru na bytové potřeby zaplatím v příslušném roce 80 000 Kč, budu v ročním zúčtování platit solidární zvýšení daně?
Jestliže pobírám příjem ze závislé činnosti pouze část roku, snižuje se proporcionálně rozhodná částka pro solidární zvýšení daně? Např. pokud do června (tj. první polovinu roku) mám měsíční hrubý příjem ze zaměstnání 150 000 Kč (a platím tedy solidární zvýšení daně u záloh na daň) a od července jsem na mateřské dovolené a zdanitelné příjmy již nemám, budu při ročním zúčtování poměřovat roční hrubý příjem ve výši 900 000 Kč s rozhodnou částkou 1 242 432 Kč, čili solidární zvýšení daně bude nula (a vznikne mi tak přeplatek na dani), nebo budu poměřovat roční hrubý příjem s polovinou rozhodné částky a tudíž nic nazpět nedostanu?
Odpověď
Solidární zvýšení daně upravuje § 16a zákona o daních z příjmů. Solidární zvýšení daně u zálohy (na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků) upravuje § 38ha zákona o daních z příjmů.
Poplatník, u kterého se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, je podle § 38g odst. 4 zákona o daních z příjmů povinen podat daňové přiznání, tj. nepřichází v úvahu situace, že by mu prováděl roční zúčtování daně zaměstnavatel (viz též poslední věta v § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů).
Z ustanovení § 16a zákona o daních z příjmů vyplývá, že solidární zvýšení daně se vypočte z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků a dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v příslušném zdaňovacím období (tento součet představuje menšenec) a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tato částka představuje menšitel). Z toho je zřejmé, že k nezdanitelným částem základu daně se při výpočtu solidárního zvýšení daně nepřihlíží. Nezdanitelné části základu daně jsou zohledněny při výpočtu samotné daně (viz § 16 zákona o daních z příjmů), výpočet této daně však zároveň vychází z jiného základu, např. u příjmů ze zaměstnání je do základu daně zahrnována tzv. superhrubá mzda, nikoli pouze příjmy (§ 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů).
Z výše uvedeného ustanovení rovněž vyplývá, že rozhodná částka (menšitel) se nijak neupravuje, odečítá se 48násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pro rok 2013 činí tato částka zmiňovaných 1 242 432 Kč), resp. v případě solidárního zvýšení daně u zálohy se odečítá 4násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (§ 38ha zákona o daních z příjmů). Jestliže tedy rozhodná částka za celý rok nebude překročena, tak po podání daňového přiznání a vyměření daně vznikne poplatníkovi přeplatek na dani, a to nejen z důvodu zaplaceného solidárního zvýšení daně u záloh, ale i z důvodu nižší daně v důsledku uplatnění slevy na dani na poplatníka za zbytek zdaňovacího období a případně též uplatnění dalších úlev na dani.
Ing. Pavel Zahradník, 21. 8. 2013