Odečet ztráty z podnikání od dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti
Otázka:
Jsem zaměstnán na hlavní pracovní poměr. Chtěl jsem si přivydělat na živnostenský list, ale po zjištění rozdílu mezi příjmy z podnikání a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů je výsledkem ztráta.
Je možné tuto ztrátu odečíst v daňovém přiznání od základu pro daň z mého zaměstnaneckého poměru?
Odpověď
Podle § 5 odst. 3 zákona o daních z příjmů může daňově účinná ztráta vzniknout pouze u příjmů uvedených v § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů, tj. u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a u příjmů z pronájmu. U jiných druhů příjmů, např. u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ve smyslu § 6 zákona o daních z příjmů (mezi tyto patří např. příjmy z pracovněprávního poměru), daňově účinná ztráta vzniknout nemůže.
Tuto ztrátu upravenou podle § 23 zákona o daních z příjmů (dále jen "daňová ztráta") lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů, tj. lze ji odečíst od úhrnu příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmů z kapitálového majetku, příjmů z pronájmu a ostatních příjmů. Daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 zákona o daních z příjmů, a to opět pouze od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů; nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.
Z výše uvedeného je patrné, že ztrátu, která vznikla u příjmů z podnikání, nelze pro účely stanovení základu daně odečítat od příjmů ze zaměstnání, lze ji však odečítat od jiných druhů zdanitelných příjmů, a to při splnění stanovených podmínek dokonce i v následujících zdaňovacích obdobích.
Ing. Pavel Zahradník, 19. 11. 2008