Zdanění příjmů slovenského daňového rezidenta z podnikání v České republice
Otázka:
Občan Slovenské republiky fakturuje české společnosti s ručením omezeným stavební práce, které provádí v České republice. Musí tato česká společnost s ručením omezeným srážet z částek fakturovaných uvedeným dodavatelem daň z příjmů v případě, že tento dodavatel je daňovým rezidentem Slovenské republiky a nemá v České republice stálou provozovnu (zajištění daně z příjmů vůči daňovým rezidentům členských států Evropské unie se již neuplatňuje)?
Odpověď
V souladu s § 37 zákona o daních z příjmů se ustanovení tohoto zákona použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Nejprve je tedy nutné zkoumat, jakým způsobem upravuje zdanění příjmů slovenského daňového rezidenta Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (dále jen "smlouva o zamezení dvojího zdanění"), která byla vyhlášena pod č. 100/2003 Sb.m.s..
Uvedená smlouva o zamezení dvojího zdanění upravuje možnosti zdanění příjmů slovenských daňových rezidentů v České republice v závislosti na tom, o jaký druh příjmů se konkrétně jedná. Příjmy z podnikání slovenského daňového rezidenta (nejedná-li se o některý z druhů příjmů upravených v čl. 6 a čl. 8 až 20 smlouvy o zamezení dvojího zdanění) mohou být v souladu s čl. 7 odst. 1 smlouvy o zamezení dvojího zdanění zdaněny pouze ve Slovenské republice, pokud tento subjekt svoji činnost v České republice nevykonává prostřednictvím stálé provozovny. Uplatnění srážkové daně v České republice pak nepřichází do úvahy, neboť takový příjem nelze v České republice zdaňovat.
Upozorňujeme však, že posouzení otázky, zda je občan Slovenské republiky slovenským daňovým rezidentem (čl. 4 smlouvy o zamezení dvojího zdanění) nebo zda mu v České republice v souvislosti s poskytovanými službami nevznikla stálá provozovna (čl. 5 smlouvy o zamezení dvojího zdanění a § 22 odst. 2 zákona o daních z příjmů) je po posouzení celé záležitosti zásadní. Současně upozorňujeme na povinnost podle § 34 odst. 17 zákona o správě daní a poplatků, která ukládá oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu se subjektem se sídlem či bydlištěm v zahraničí, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny(nesplnění této povinnosti může mít za určitých okolností dokonce i trestně právní dopady - viz § 148b trestního zákona).
Rovněž upozorňujeme, že je nutné se v posuzovaném případě zabývat se i otázkou, zda příjmy slovenského daňového rezidenta mají skutečně charakter příjmů z podnikání, nikoli charakter příjmů ze závislé činnosti, kdy by se uplatnil zcela jiný daňový režim (čl. 14 smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Podrobněji k této otázce viz např. pokyn Ministerstva financí České republiky č. D-285.
Ing. Pavel Zahradník, 9. 6. 2008