Srážková daň u dohody o provedení práce
Otázka:
Jsem studentka vysoké školy, již delší dobu mám brigádu formou dohody o pracovní činnosti a před měsícem jsem si našla druhou brigádu ve formě dohody o provedení práce. U dohody o pracovní činnosti jsem zaměstnavateli podepsala prohlášení k dani, na základě kterého mi zaměstnavatel při výpočtu záloh na daň zohledňuje slevy na dani (u dohody o provedení práce jsem nic takového nepodepisovala).
Z odměny na základě dohody o provedení práce mi byla sražena daň ve výši 15 %. Mohu u dohody o provedení práce nějak zařídit, aby mi daň nebyla srážena? Předpokládám, že prohlášení k dani nemohu současně podepsat u dvou zaměstnavatelů, je tedy nějaká jiná možnost? Případně, pokud jiná možnost není, mohu po skončení zdaňovacího období žádat o vrácení sražené daně u dohody o provedení práce?
Odpověď
V souladu s § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně (zaměstnavatele) nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 tis. Kč, jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (tzv. srážková daň), pokud poplatník (zaměstnanec) u tohoto zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 zákona o daních z příjmů.
Z výše tedy uvedeného vyplývá, že aby příjem plynoucí na základě dohody o provedení práce nepodléhal srážkové dani, tak by buď musel přesáhnout 10 tis. Kč za kalendářní měsíc, nebo by u dotyčného zaměstnavatele musel zaměstnanec podepsat prohlášení k dani; v takovém případě by se pak u dotyčných příjmů místo srážkové daně uplatňovala daň zálohová a zaměstnavatel by při jejím výpočtu přihlédl k prokázaným částkám slev na dani (viz zejm. § 35d odst. 2 a § 38h odst. 4 zákona o daních z příjmů). Prohlášení k dani nelze na stejné období kalendářního roku podepsat u více zaměstnavatelů (viz § 38k odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů), lze si však zvolit, u kterého zaměstnavatele zaměstnanec prohlášení k dani na konkrétní období podepíše.
Srážková daň je v zásadě konečná, avšak poplatník má možnost příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce zdaněné srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání a daň sražená z těchto příjmů se pak započte na celkovou daň poplatníka (§ 36 odst. 7 a § 38d odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů). Pokud by tedy tato sražená daň a případné zálohy na daň byly vyšší než celková daň, vznikl by poplatníkovi přeplatek na dani, o jehož vrácení by mohl žádat správce daně.
Ing. Pavel Zahradník, 19. 5. 2014