Nábytek pro podnikání zakoupený manželkou
Otázka:
Manželka, která sama nepodniká uhradila dodavateli zálohu a doplatek ceny za nábytek vyrobený do bytu. Část nábytku, v hodnotě menší než 40 tis. Kč, byla určena do pracovny manžela, který je podnikatelem avšak v době pořízení nábytku nebyl plátcem DPH - plátcem DPH se stal na základě dobrovolné registrace cca po půl roce.
Může manžel, který vede daňovou evidenci, pokud vystaví výdajový pokladní doklad znějící na manželku, ve kterém uvede hodnotu nábytku určeného do pracovny (a přiloží k němu doklady od dodavatele znějící na manželku), zahrnout tento výdaj do svých daňově uznatelných výdajů?
Může manžel po registraci jako plátce DPH uplatnit u předmětného nábytku určeného do pracovny nárok na odpočet DPH v rámci změny režimu, doloží-li výše uvedené doklady?
Odpověď
Daň z příjmů
V souladu s § 7 odst. 3 zákona o daních z příjmů se při stanovení základu daně příjmy z podnikání snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Podle našeho názoru bude v posuzovaném případě daňová uznatelnost předmětného výdaje záviset na tom, jestli podnikatel bude schopen prokázat a doložit, že předmětný nábytek skutečně slouží výhradně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nikoli např. k osobní spotřebě ve smyslu § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů.
Pokud byl nábytek pořízen do společného jmění manželů (dříve tzv. bezpodílové spoluvlastnictví manželů), měl by být obecně pro daňové účely postačující dokonce i samotný doklad od dodavatele znějící na manželku, neboť podle § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů, jde-li o movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů a v případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání využívána také druhým z manželů, lze výdaje související s touto movitou věcí, které připadají na část movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti. Samozřejmě je nutné prokázat, že předmětný nábytek skutečně do společného jmění manželů patří.
Pokud nábytek nebyl pořízen do společného jmění manželů, tj. je ve výhradním vlastnictví manželky, bylo by nutné uvažovat o tom, že manželka pořízený nábytek manželovi prodá s tím, že podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů by měla být mezi osobami blízkými pro daňové účely dodržena obvyklá cena, která v posuzovaném případě nejspíš bude odpovídat původní pořizovací ceně.
Daň z přidané hodnoty
Podle § 74 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty lze nárok na odpočet DPH při změně režimu (při registraci jako plátce DPH) uplatnit pouze u obchodního majetku pořízeného za posledních 12 měsíců přede dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a podmínkou pro uplatnění odpočtu DPH jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují částku za zdanitelné plnění, která je včetně DPH.
Pokud dodavatel vystavil na předmětný nábytek doklady, kde je jako příjemce zdanitelného plnění uvedena manželka, pak může být podle našeho názoru uplatnění odpočtu DPH při změně režimu na základě takových dokladů dosti problematické a doporučovali bychom vyžádat si od dodavatele opravu údaje o příjemci zdanitelného plnění, samozřejmě pokud tato oprava odpovídá skutečnosti.
Ing. Pavel Zahradník, 16. 6. 2008