Odklad daňového přiznání
Otázka:
Co znamená odklad daňového přiznání a jaké jsou jeho výhody?
Odpověď:
Termín "odklad daňového přiznání" se používá pro označení situace, kdy ze zákona dochází prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, které zpracovává a předkládá daňový poradce, a to ze tří měsíců na šest měsíců po uplynutí zdaňovacího období (typicky z 31. března na 30. června následujícího kalendářního roku). Podle § 40 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků je přitom podmínkou, aby příslušná plná moc k zastupování byla podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty.
Odklad daňového přiznání se obecně týká přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přiznání k dani z příjmů právnických osob a nevztahuje se na situace, kdy zákon stanoví zvláštní lhůtu pro podání těchto daňových přiznání (viz např. § 40 odst. 7 až 10 a § 40b zákona o správě daní a poplatků, § 38gb a § 38m odst. 3 zákona o daních z příjmů).
Výhody prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, které na základě plné moci zpracovává a předkládá daňový poradce, jsou v zásadě dvojího druhu:
- odklad daňového přiznání poskytuje větší časový prostor pro zpracování daňového přiznání, např. pro získání všech potřebných podkladů, pro důkladné posouzení všech relevantních skutečností atd.;
- odklad daňového přiznání znamená zároveň prodloužení lhůty pro zaplacení daně (podle § 40 odst. 1 zákona o správě daní je daň obecně splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání) a odkládá tedy datum, od kterého hrozí sankce ve formě úroku z prodlení (§ 63 odst. 1 a 2 zákona o správě daní a poplatků) při pozdním zaplacení řádně nebo dodatečně vyměřené daně; v určitém rozsahu dokonce dochází ke zkrácení období, ve kterém lze doměřit daň např. na základě daňové kontroly (§ 47 zákona o správě daní a poplatků).
Ing. Pavel Zahradník, 15. 1. 2009